Jindřich Štýrský v Domě u kamenného zvonu

V Domě u kamenného zvonu se až do 9. září koná retrospektivní výstava díla Jindřicha Štýrského. Předně musím říct, že je to tedy opravdu pořádný flák a do dalšího patra se mi stoupalo s už značně přeplněným dojmem. (Nějak zvládnu být koncentrován pro umění jen na hodinu a něco, dál už je to opravdu náročné být stále ve střehu).

To ale nic nemění na tom, že výstava je nejen rozsáhlá, ale opravdu i dobře udělaná. Návštěvník tak může zhlédnout všechny směry, kterými Štýrský od svých uměleckých počátků prošel. Na schodišti, po kterém se člověk mezi jednotlivými patry přesunuje, jsou Štýrského citáty, které jsou z většiny případů opravdu vtipné, a náramně jsem se u nich bavil, abych je vzápětí ihned zapomenul.

Zajímavé je, že autoři výstavy se nevyhýbali ani tématům erotickým a škvárovým. Celá jedna místnůstka je určena Štýrského zálibě v erotické literatuře (údajně měl největší knihovnu s touto tematikou široko daleko). Jsou zde různé „vulgární“ koláže, kde se to pánskými a ženskými pohlavními orgány jen hemží a dost z nich je i z provařené série Emilie přichází ke mně ve snu. A tím škvárovým mám na mysli obálky detektivek, které Štýrský navrhoval či dokonce i obálky pro časopiseckého Fantomase (z něčeho člověk živ být musí).

V druhém patře je dokonce i Štýrského surrealistická fotografie, které se věnoval ve třicátých letech. Kdo zná alespoň trochu povrchně historii fotografie, ví, že dávno před surrealisty podobné výlohy krámů s figurínami fotil už i Eugène Atget (1857-1927) a kterého pro surrealisty ve 20. letech „objevila“ Berenenice Abbott(ová).

Abych tedy shrnul. Výstava je vskutku výjimečná, a kdyby pro nic, tak už jen proto, že je na ní k vidění řada děl, která byla zapůjčena ze zahraničí a ze soukromých sbírek, čili se s nimi jinak člověk nemůže jinde setkat.

VystavilDon Insalata v 17:20  

0 komentářů:

Okomentovat