John Rambo
27. února 2008
No tak tenhle humor se prostě musí vidět. John Rambo žije kdesi v Asii, chytá kobry a dělá kováře (moc mu to asi nesype, páč má celý film na sobě ošuntělé triko). No kdo viděl díly předchozí, tak si zde všechno najde – rambo dostane přívěšek na krk, rambo vraždí lukem a šípem, rambo toho moc nenamluví, rambo když něco namluví, tak mluví v několikaslovných větách, rambo má děsně drsnej pohled, rambo zavraždí nejvíc lidí v dějinách kinematografie.
A teď co je novýho – Rambo nesundá tričko (asi došly svaly), rambo je tlustej jako prase, rambo rozdejchá malou atomovku, rambo se posledních dvacet minut filmu nehne z místa a kosí jednoho Barmánce za druhým svým obřím kulometem, kterej je připevněnej na korbě auťáku. A to je vlastně celej film. Stopáž je sice 87 minut, ale film skončí vlastně už asi v 70. minutě (pak už je jen záběr, jak jde rambo za taťouchem a pak titulky…). No rozhodně je to první z akčních filmů, kde se akční hrdina nehne po většinu akčních scén z prostoru o metru čtverečním. V pohybu jsou hlavně Barmánci, který tam lítaj na sračky sem a tam, jak je rambo kosí svým obřím kanónem. Možná by mohli natočit ještě Rambo V, kde Rambo bude sedět v Bílým domě a pak zmáčkne čudlík a vyhodí celej svět do luftu. To bude asi ještě větší akční nálož. Jako zábavné to je, ale je to spíš tak špatné, až je to zábavné.
VystavilDon Insalata v 22:18 0 komentářů
Štítky: film
Pokání (Atonement )
11. února 2008
Popravdě moc nevím, co si mám myslet o tomhle filmu. Jako ano, bylo to docela dobré, ale… Kdo je vlastně hlavním hrdinou tohohle filmu? Nesympatická holčička Briony s bohatou slovní zásobou, která již od dětství ťuká do stroje a pak (křivě a vědomě?) obviní Robbieho, milého své sestry z toho, že zprznil v lese holčičku a on jde za to pak sedět a místo lochu jde pak na francouzskou frontu? Anebo jsou hlavními hrdiny tohoto snímku Robbie a Cecilia (sestra Briony)? Je jasné, že Briony se jako desetiletá pipka zabouchla do Robbieho taky, takže proto ono (křivě a vědomě), třeba nám totiž jenom žárlila a nedošlo jí, že život není jako kniha – že pokud hrdinovi něco provedeme, tak neotočíme jen na další stránku, aby příběh pokračoval, ale někdo opravdu může umřít…
Každopádně skvělá byla zejména první polovina filmu. Robbie jako místní „podruh Bárta“ a chovná opička anglické smetánky se totiž třeskutě zamiluje do Cecilie, kterou hraje všemi opěvovaná Keira Knightley z karibských přiblbých Pirátů. Výborná je zejména scéna s dopisem a fešným slovem CUNT. Očividně pro Cecilii neplatí žádné stavovské rozdíly, protože ona Robbieho zbožňuje také a co víc, během II. světové války jak Cecílie, tak Briony pracují jako dobrovolnice v nemocnicích – a pak že bohatí lidé nemají srdce :o). Každopádně jediný arcipadouch filmu je majitel fabriky na čokoládu – skutečný prznitel oné holčičky v lese. (Ale na druhou stranu ani ona „holčička“ nebyla zrovna svatá, protože s panem velkotovárníkem dost okatě flirtovala…). Bohužel kdyby si Robbie jako správný proletář četl Havlíčkovy epigramy místo koketování s myšlenkou, že mu jeho pán zaplatí studium medicíny na Oxfordu, tak by zjistil, že „Nechoď Vašku s pány na led, jistý případ známe, že pád spadne a sedlák si za něj nohu zláme.“ Takhle holt si Robbie nezlámal nohu, ale šel sedět za místního čokoládového Boba Prasáka do lochu a aby se pak dostal na svobodu, tak šel místo toho na frontu, což se mu stalo osudným.
Trošku šokově působí ve filmu najednou střih na veleúspěšnou spisovatelku Briony, když je již ve věku mezi stovkou a hrobem a v televizním studiu se přiznává k tomu, jak zkazila krásný vztah mezi Robbiem a Cecílií. Ačli happy–end v tomto filmu možný není (protože v bombardované Anglii zemře v metru i Cecilie), Briony v TV studiu říká, že alespoň v její knize, se Robbie a Cecilie dočkají svého štěstí – domečku u doverských útesů s modrými okny a výhledem na moře…
VystavilDon Insalata v 22:15 0 komentářů
Štítky: film
Malcolm X
3. února 2008
evím proč, ale tenhle životopisný film od Spikea Leeho z roku 1992, mi asi nejvíc připomínal podobně založený film Gandhi s Benem Kingsleym. No vlastně vím proč, oba jsou to filmy o významných osobnostech 20. století, oba jsou dobře natočené a ani mi nepřišlo, že měl Malcolm X 200minutovou stopáž, další společný bod je, že oba hrdinové na konci filmu zemřou násilnou smrtí. A asi nejdůležitější spojení – jak Ben Kinglsey v Gandhím, tak i Denzel Washington v Malcolmu X, hrají na výbornou.
Řešit děj filmu asi nemá cenu, jedná se o životopis (ačkoliv tedy dle krátkého textu na konci titulků bylo napsáno, že je to založeno na biografii Malcolma X, ale že některé scény a dialogy byly do filmu přidány pro dramatizaci událostí – ne, aby z nich dělali „drama“, ale prostě aby některé scény nebyly tak fádní. Každopádně film následuje knihu docela do podrobnosti.). Děj filmu začíná během války, Malcolm se honosí přezdívkou Red a spolu se svým kamarádem Shortym (hraje jej Spike Lee) jsou největší šviháci široko daleko. Chodí na tancovačky, užívají si života a swingu s dixielandem. Malcolm je jakýsi malý podvodníček, u holiče si barví vlasy a narovnává si je, šňupe koks a jednoho dne jej odsoudí na osm let za vloupání se do domu a krádeže šperků a dalších cenností.
Ve vězení si Malcolm pobyl asi šest let, a jeho pobyt tam jej změnil k nepoznání. Stal se tam z něj totiž Muslim. Hned po svém propouštění z vězení se setkal s představitelem hnutí Nation of Islam Elijahem Muhammedem a stal se z něj věrný duchovní. Bohužel pro něj, zároveň se stával stále více a více oblíbeným, což se nelíbilo lidem kolem Elijaha Muhammeda. Malcolm se pak cítí být zrazen a rozejde se s Muhammedem nadobro – bohužel to nemá moc dlouhého trvání, protože je zastřelen ani ne po roce od svého odtržení.
Tak to by byl velmi stručně a v kostce děj filmu. Co mě ale fascinuje, že na školách se vyučuje o Martinu Lutherovi Kingovi, ale v životě jsem na škole neslyšel o Malcolmu X. A přitom černoši jej považují za neméně významného představitele černošského hnutí 60. let, kdy všichni černoši bojovali v Americe za svá práva.
Docela jsem se pousmál nad jakýmsi epilogem filmu – Nelson Mandela zde hraje učitele v jakési africké vesničce a vštěpuje tam do hlavy malým černošským dětem toto: „As brother Malcolm said – we declare our right on this earth to be a man... to be a human being... to be given the rights of a human being. To be respected as a human being... in this society... on this earth... in this day, which we intend to bring into existence… by any means necessary.”
VystavilDon Insalata v 22:07 0 komentářů
Štítky: film
Příspěvky
