Malcolm X
3. února 2008
evím proč, ale tenhle životopisný film od Spikea Leeho z roku 1992, mi asi nejvíc připomínal podobně založený film Gandhi s Benem Kingsleym. No vlastně vím proč, oba jsou to filmy o významných osobnostech 20. století, oba jsou dobře natočené a ani mi nepřišlo, že měl Malcolm X 200minutovou stopáž, další společný bod je, že oba hrdinové na konci filmu zemřou násilnou smrtí. A asi nejdůležitější spojení – jak Ben Kinglsey v Gandhím, tak i Denzel Washington v Malcolmu X, hrají na výbornou.
Řešit děj filmu asi nemá cenu, jedná se o životopis (ačkoliv tedy dle krátkého textu na konci titulků bylo napsáno, že je to založeno na biografii Malcolma X, ale že některé scény a dialogy byly do filmu přidány pro dramatizaci událostí – ne, aby z nich dělali „drama“, ale prostě aby některé scény nebyly tak fádní. Každopádně film následuje knihu docela do podrobnosti.). Děj filmu začíná během války, Malcolm se honosí přezdívkou Red a spolu se svým kamarádem Shortym (hraje jej Spike Lee) jsou největší šviháci široko daleko. Chodí na tancovačky, užívají si života a swingu s dixielandem. Malcolm je jakýsi malý podvodníček, u holiče si barví vlasy a narovnává si je, šňupe koks a jednoho dne jej odsoudí na osm let za vloupání se do domu a krádeže šperků a dalších cenností.
Ve vězení si Malcolm pobyl asi šest let, a jeho pobyt tam jej změnil k nepoznání. Stal se tam z něj totiž Muslim. Hned po svém propouštění z vězení se setkal s představitelem hnutí Nation of Islam Elijahem Muhammedem a stal se z něj věrný duchovní. Bohužel pro něj, zároveň se stával stále více a více oblíbeným, což se nelíbilo lidem kolem Elijaha Muhammeda. Malcolm se pak cítí být zrazen a rozejde se s Muhammedem nadobro – bohužel to nemá moc dlouhého trvání, protože je zastřelen ani ne po roce od svého odtržení.
Tak to by byl velmi stručně a v kostce děj filmu. Co mě ale fascinuje, že na školách se vyučuje o Martinu Lutherovi Kingovi, ale v životě jsem na škole neslyšel o Malcolmu X. A přitom černoši jej považují za neméně významného představitele černošského hnutí 60. let, kdy všichni černoši bojovali v Americe za svá práva.
Docela jsem se pousmál nad jakýmsi epilogem filmu – Nelson Mandela zde hraje učitele v jakési africké vesničce a vštěpuje tam do hlavy malým černošským dětem toto: „As brother Malcolm said – we declare our right on this earth to be a man... to be a human being... to be given the rights of a human being. To be respected as a human being... in this society... on this earth... in this day, which we intend to bring into existence… by any means necessary.”
VystavilDon Insalata v 22:07
Štítky: film
Příspěvky
