Legenda o sovích strážcích?

Posledně jsem tu dost zdecimoval 3D volovinu Avatar, aniž bych ji viděl (původně jsem napsal Až naprší, uschne, zmodrá a vyjde na DVD) a později viděné se mi jen potvrdilo...

Nyní další hyperkrátká pre-cenze: "To mám zažít vizuální orgasmus z toho, že uvidím chlupaté ptáky?"

(Vsadím se totiž, že se najde minimálně jeden divák či recenzent, který tu (apriorní) volovinu vyzdvihne z "vizuálního" hlediska, že se sovám moc krásně vlní i to nejjemnější chmýří.).

Takže chmýr s vámi, kdo na tu pakárnu půjdete :o).

VystavilDon Insalata v 14:29 0 komentářů  

Pseudo-intelektuální recenze Postmana a Sterna

Neil Postman svou knihu Ubavit se k smrti, končí scénářem rozkladu kultury, který proběhne jednou, či druhou cestou - orwellowskou, tedy kultura jako vězení, či huxleyovskou, tedy kultura jako fraška.
Já se však ptám, proč ne třetí cestou, huxleyovsko-orwellowskou? Kultura jako vězení, které je fraškou. Vězení, ze kterého není žádného útěku před fraškou.

Pokud vytrhneme z kontextu pouze jeden citát z knihy Jana Sterna Média, psychoanalýza a jiné perverze, kdy jedinou obranou proti vtipu je jeho nepochopení a spojíme to se závěrem, tedy onou třetí cestou, kterou Postmanovi nabízím, vznikne z toho Vězení, ze kterého není žádného útěku před fraškou, než nepochopení frašky.

Co z toho plyne? Stát se idiotem a nechápat nic? Případně nic z dnešních textů (berme to sémioticky, že textem je vše) nekonzumovat a nezapočít ani proces pochopení? A lze vůbec nekonzumovat texty v době, kdy textem je téměř vše? Vznikne nám z toho závěr, že není žádného úniku před texty krom uvědomění si, že není žádného úniku? A co na to Jan Tleskač? A Michel Foucault, který si také takto rád pokládá otázky? A Barthes? Který říká, že vymanit text z oběhu může jenom jeho vlastní zkáza: nepsat, přestat psát...

VystavilDon Insalata v 12:44 0 komentářů  

Největší z Čechů

Šel jsem na další nudnou českou věc a vrátil jsem se ze skvělé české komedie, která rozhodně není tím typem hýkavě-fekální komedie, o kterou se většinou snaží čeští "komedianti". Ten film mě prostě nadchnul. 

Jakýsi "velký umělec", režisér, nedostane grant na svůj film a nemůže jej tak natočit - ironií je, že přesedu Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie si zde vystřihne Jan Hřebejk, který určitě nemá se sháněním peněz na své filmy (které mi přijdou, že kvalitativně od Pelíšků upadají a poslední dva tři opusy jsem už ani neviděl...) problémy.

V mizerné situaci se jeho producentce ozve Agentura Dobrý den a chce po umělci ověnčeném cenami natočit film, který vykreslí české kuriozní rekordmany do hloubky, nikoliv jako blbce... 

Čtyřčlenný tým - kameraman alkoholik, producentka, režisér a zvukařka se tak vydají na jakousi road-movie po českých rekordmanech, které natáčejí. Vystupují tak zde skuteční rekordmani, čeští herci, kteří rekordmany hrají a žánrově je to nejblíže mocku-ment (nejlepší mockument všech dob jest asi Spinal Tap). Nutno říct, že herci mi přišli daleko lepší a scény s nimi byly opravdu kouzelné - Myšička jako sběratel čtyřlístků byl asi vrcholem filmu, Taclík jako skinhead, který nejrychleji vypije pivo pod vodou také docela ušel. 

Zdali se Režisérovi podaří, aby rekordmany nevykreslil jako blbce, ví bůh, protože člověk se většinu filmu směje, a to právě jim... Ale zajímavé je sledovat i životní příběhy a osudy hlavní čtveřice. Sem tam se mihne i česká herecká superstar jako třeba Aňa Geislerová - scéna s ní v hotelu patřila také k těm lepším momentům.

Nemám moc rád sousloví jako "inteligentní komedie", ale tahle by si ji určitě zasloužila. Pokud nebudete čekat humor, při kterém si Pavel Liška šlape na jazyk jako idiot, nebo Genzera se Suchánkem, tak se budete skvěle bavit. Film se totiž vůbec jako komedie netváří a přesně i z tohoto důvodu jsem si užíval sledování filmu This is Spinal Tap.).

VystavilDon Insalata v 15:46 0 komentářů  

Boondock Saints

Po nedávném zhlédnutí filmu Larse von Triera Antichrist, ve kterém hrál naprosto skvěle Willem Dafoe, jsem se rozhodl podívat se na některé jeho další filmy... Bohužel Dafoe hraje většinou v béčkách, ale tohle béčko Boondock Saints, bylo příjemným překvapením.

Když pomineme fakt, že film natočil archetypální loser Troy Duffy (natočil jen tento film, který byl v kině jen sedm dní a kvůli blbému kontraktu nevydělal ani dolar z 50 milionů za prodej videonosičů) a se svou hudební skupinou vydal jedno CD, kterého se prodalo méně než 700 kusů.

Na druhou stranu Boondock Saints je totálně ujetá mafiánská střílečka. Bratři MacManusové se na den svatého Patrika postaví za majitele hospody a zbijí tři ruské pěšáky. Druhý den je naprosto náhodně zabijí v potyčce a stanou se přes noc hrdiny. Následuje totální vyvražďovačka všech "zlých" mafiánů... ať už se jedná o ruskou, či italskou mafii. Zní to idiotsky, ale řada scén byla opravdu vtipná... například vyvraždění celého hotelového pokoje díky lanu a hlášky typu: "Uděláme to jako ve filmu". Vražda domácího mazlíčka jejich kamaráda Rocca připomíná Tarantina a ono celé se to nese tak trochu v tarantinovském duchu.

Co však film pozvedá ještě trochu výše je právě Willem Dafoe. Hraje zde detektiva, který vyšetřuje všechny vraždy bratrů MacManusových. Je milovníkem opery, neustále si dělá vtípky na domnělou homosexualitu svých kolegů, přičemž je sám homosexuál, ale jaksi na "zapřenou". Scéna, kdy se k němu v posteli přitulí jeho milenec a on jej odbyde slovy: "Co blbneš, seš snad teplouš?", přesně popisuje jeho vztah k sobě a k tomu, kdo je.

Mohl tak žít kult netradičního filmu z roku 1999, ve kterém i policista zjistí, že vražda mafiánů je vlastně fajn... avšak... Duffy o deset let později natočil druhý díl. Dalo by se říct, že vše, co bylo na prvním díle vtipné, zmizelo a je to jen jakýsi pokus o oživení kultu, či jinou podstatně horší kopii téhož. Předně Dafoe si ve filmu zahraje jen malou roličku na konci filmu, která má snad přislíbit příchod třetího dílu (o čemž pochybuji, protože druhý díl byl opravdu marný).

Navíc se z filmu stala víceméně bezduchá střílečka - což první díl byl také, ale aspoň trochu chytrá - vraždy se děly tak trochu "omylem" a "náhodou". Jestli si nechcete zkazit dojem z prvního dílu, tak se na ten druhý rozhodně za žádnou cenu nedívejte.

VystavilDon Insalata v 11:25 0 komentářů  

Kuky se vrací, dospělý divák zvrací

Předně musím říct, že jakékoliv infantilnosti mi nejsou cizí, takže pokud by byl Kuky kvalitní film, neměl bych nic proti němu.

První slabina tohoto filmu je zápletka. Chápu, že hraný chlapec ve filmu asi byl proto, aby se děti měly s kým ztotožnit, ale pokud by se "hrané" výkony z filmu vystřihly, myslím, že by se nic nestalo. Matka astmatika byla asi stejně nepřesvědčivá, jako sám astmatik. A závěrečný konstrukt a scéna s bezdomovcem v podání Oldřicha Kaisera už pomalu nutila dospělého diváka vstát ze židle a odejít.

Nebýt ve filmu kvalitního dabingu českých herců - předně Zdeňka Svěráka, Jiřího Macháčka nebo Petra Čtvrtníčka, nedalo by se na film asi dívat ani minutu. Chápu, že film je cílen na dítě, ale zahraniční produkce dokáží natočit takový film u kterého se baví nejenom děti, ale i jejich rodiče. Jakýsi pokus o tuto souhru cílových skupin film zaznamenal - a to v případě, kdy Kuky vyruší "souložíci" vážky a postavička namluvená Z. Svěrákem říká, že spojená zvířátka spolu tentonoc a poté spolu vidí dva ptáčky, Kuky se bojí je vyrušit Zdeněk Svěrák říká cosi ve stylu, že jakmile se někomu narodí mládě, tak už si jen tak nevrzne.

Bohužel to bylo asi tak jediné, kde se měl dle autorů zasmát i dospělý doprovod dětí. Dost bída, co?

Pokud si vezmeme děj, žádný není. Kuky se totiž "vrací" - tudíž je to vlastně taková road-movie, kdy pouze reaguje na to, co se mu stane v přesunu z bodu A do bodu B. Nutno dodat, že Svěrákova předchozí road-movie Jízda je daleko, daleko lepší.

No a nyní, ať film jenom nehaníme. Po vizuálním zpracování je film vynikající. Kuky je setsakramentsky roztomilý, stejně tak jako jeho plyšoví kamarádi z postýlky. Naproti tomu postavičky, které žijí v lese, vypadají přírodně a zpracovány jsou také skvěle. Zde to však vypadá, že jediné zásluhy a pozitiva filmu nepatří Svěrákovi, ale výtvarníkovi Jakubovi Dvorskému, který mj. udělal skvělou hru Machinarium.

VystavilDon Insalata v 14:40 2 komentářů  

Český mír

Dvojice Remunda a Klusák natočili další celovečerní dokument. Tento má podtitul "dokumentární komedie" o radaru. Ačkoliv jsem během událostí byl spíše na straně těch, kteří radar nepovažovali až zas za takový problém, aby se kvůli němu přivazovali v lese ke stromu, dokument se mi hodně líbil i přes to, že autoři, ačkoliv se snaží o vyrovnanost, stojí způsobem natočení díla spíše na straně odpůrců radaru. 

A proč je to komedie? Já osobně jsem se místy docela nasmál. Chápu, že někteří nedokáží vydržet zírat na náš "obyčejný lid" (o definici, kdo to je, raději necháme se přít politology a Jirku Paroubka), který vykřikuje "Ami go home" a proti radaru protestuje na základě americké telenovely, kterou vidí na TV Nova. Na druhou stranu jsou zde vidět ony nůžky, které jsou právě mezi lidem a mezi politickými elitami. A osobně já dávám za pravdu Jirousovi Magorovi, že tento národ nemůže o radaru rozhodovat v referendu, protože je z 80 % blbej jak hovno (Magorova citace z filmu). 

Ona vůbec ta scéna s Magorem, patřila k tomu nejlepšímu, a to z dvou důvodů. Pokud budeme brát pouze komično - opilý Magor urážející kohokoliv a s přehnaným patosem klečící vyzývá odpůrce radaru, aby raději jako on poklekli a prosili Američany, aby tady tu základnu postavili. Na druhou stranu scéna byla i velmi tragická. Deziluze a zoufalost člověka, který za komunismu strávil několik let v kriminále jako politický vězeň, který je najednou konfrontován s mladými levičáky, kteří mají dle Magora najednou právo kritizovat všechno včetně demokracie, místo aby byli šťastní, že zde tu demokracii konečně po 40 letech diktatury mají (navíc u většiny asi bez osobní zkušenosti totality, pokud nepočítáme pár let dětství). Nejhorší na tom asi je, že během této scény se kino otřásalo asi největším smíchem, přitom to na jednu stranu bylo tak smutné...

Co se týče vtipnosti, tak nejvíce si autoři utahují ze zastánců radaru. Ačkoliv by určitě mohli kritizovat i ten druhý tábor, jsou zde odpůrci radaru zvěčněni již trochu více lichotivě. Asi nejlepší postavou byl obyvatel obce Trokavec pan Houška, který filmu dodal opravdu notnou dávku komičnosti - scéna kdy mluví o vraždění amerických vojáků, kteří kam přijdou, teče krev a jeho monolog je přerušován momenty, kdy odněkud vyletí bažant a on jej velkou kulovnicí společně s dalšími dvaceti myslivci vraždí obrovskou kanonádou, patří opravdu k tomu absurdnějšímu ve filmu. 

Další linií je i postup starosty obce Trokavec z lokálního ne-politika v důchodu, který každým dalším mítingem odpůrců radaru roste jako politik až se probojuje na kandidátku ČSSD, za kterou je také zvolen do zastupitelstva. Takového starostlivého starostu asi obci závidí každý. Divák může jen doufat, že starostu Neorala moc nakonec nezkorumpuje jako všechny ostatní, kteří do politiky šli plní ideálů.

VystavilDon Insalata v 12:05 0 komentářů  

A Single Man

Když Tom Ford, módní návrhář, který pozvedl firmu Gucci a poté založil vlastní oděvní firmu Tom Ford, natočí film, řekne si každý že to bude jen přehlídka pěkných hadrů a autoreklama.

Nooo, jedno se filmu musí nechat určitě, a to, že většina pánských hrdinů vypadá, jako by vypadla z módního mola. Scény jsou stylizované způsobem, že máte pocit, že si s každým záběrem Ford opravdu vyhrál... ba co víc, film se odehrává v 60. letech, což je myslím doba, ke které se teď hodně vracíme jak v designu, tak v oblékání.

Děj by se dal shrnout do jedné věty - když si něco hodně přejeme, tak se také může stát, že se nám sen splní... Hlavní hrdina (Colin Firth, kterého asi známe spíše jako Darcyho z Bridget Jones) je profesorem angličtiny a těžce se vyrovnává s tragickou smrtí svého přítele. (Ano, téměř všichni muži, kteří se ve filmu vyskytují jsou krásní, často spoře odění a hlavně homosexuální.) Firth se rozhodne, že život, byť trávený v přepychovém domě a mercedesu, nemá bez svého milovaného, se kterým žil 16 let, smysl. Koupí si tedy náboje do své zbraně, připraví si všechny dokumenty úhledně na stůl, napíše dopisy na rozloučenou, naposledy zapaří s ženou, která ho milovala a on s ní dokonce i kdysi dávno spal, i přesto, že miluje muže a rozhodne se to vše ukončit.

Scéna, kdy pobíhá po bytě s pistolí v puse a snaží se najít místo, kde by nadělal nejmenší svinčík, byla trošku morbidní, ale částečně i trochu černě humorná.

Bohužel do jeho plánů vejde jeho student, mladý krasavec, který vypadá, že mu právě před chvílí skončila módní přehlídka. K ničemu mezi nimi sice nedojde, ale když jej sleduje spícího a polonahého na svém kanapi, zjistí, že život asi přece jen ještě má smysl. Hrdina pak řekne cosi, že ten moment, byl jeden z mála, kdy mu přišlo, že "prohlédl" (stal se vidoucím, řekl by asi poeta) a smysl života mu přišel trochu jasnější a on se zdál býti trochu šťastnějším.

Když si tak zasněně leží na své posteli, a přemítá o nesmrtelnosti chrousta, tak ale dostává infarkt a zajisté umírá... Trošku nečekaný konec, ale hrdinovi se dostává to, po čem toužil, ačkoliv by to již nyní asi nechtěl... smrt. Fin.

VystavilDon Insalata v 10:16 0 komentářů  

Fantastický pan Lišák (Fantastic Mr. Fox)

U filmu Wese Andersona si můžete být téměř 100% jisti, že v nich budou hrát Bill Murray nebo Owen Wilson. Jinak tomu není ani zde, ale tohle není klasická Andersonova filmová produkce, nýbrž jeho první pokus o animovaný film, a to adaptace knížky Roalda Dahla "Fantastický pan Lišák" z roku 1970. Zatímco knížka údajně končí tím, že farmáři čekají nad norou pana Lišáka navždy, film má již trochu více konečnou verzi v supermarketu, který patří třem farmářům.

Každopádně tenhle animák je naprosto svěží v tom, že zatímco Pixar každoročně vyplivně jednu 3D počítačem animovanou volovinu, tohle je stará dobra stop-motion (pookénková) animace, ke které zejména český divák, odrostlý na Švankmajerovi, musí mít pozitivní vztah i kdyby nechtěl.

Navíc hlavní role pana a paní Lišákových ztvárnili v originále Goerge Clooney a Meryl Streepová, takže namluvení hlavních hrdinů je opravdu kvalitní. Můj favorit filmu byl vačík (od slova vačice?) Kylie a krysák Rat (Willem Dafoe). Dokonalý byl také jezevec Bill Muray, který byl právním poradcem pana Lišáka.

Trochu člověka pak mrzelo, že Oscara dostal film Up, protože podle mě Up byla totální okoukaná nuda, protože dle mého názoru éra a fascinace počítačovou animací už dávno pominula - stačí se po letech podívat na stále určitě dějem kvalitní Příšerky s.r.o., ale počítačová animace už je z dnešního pohledu zastaralá. Zatímco klasický animák typu Mr. Foxe se okoukat nemůže nikdy, protože jistá nemotornost je mu prostě vlastní.

Naposledy jsem v kině bavil u stop-motion animace u filmu Panique au Village. Kdy do českých kin dorazí pan Lišák netuším, ale předobjednávka na amazonu na blu-ray verzi je možná již teď, protože film oficiálně na blu-ray disku vyjde 23. března.

VystavilDon Insalata v 13:02 0 komentářů  

A Londoni férfi (Muž z Londýna)

Obvykle tyhle rádoby umělecký filmy pro intelektuály dychtivě vyhledávám a pak jsem i nadšen z jejich sledování, ale toto nebylo asi pro mne... a přitom vše znělo tak slibně.


Režisér Béla Tarr, který je proslulý dlouhými záběry bez střihu (vzpomeňme si dnešní zábavné spektákly typu Piráti z Karibiku, kde záběr trvá tak krátce, že je to jen sled rychlých záblesků), se asi nejvíce zapsal do povědomí filmových fandů svým 7hodinovým eposem Satanské tango. V hlavní roli hrají vynikající Miroslav Krobot a Tilda Swinton. Obskurní je, že se spolu baví francouzsky... Krobot tradičně "nehraje". Jeho výraz pokerového hráče s rigor mortis ve tváři je kouzelný jako vždy, ale to je asi tak vše.

Děj... ehm, o čem že to bylo? Chlap jde deset minut v jednom záběru po molu, deset minut v jednom záběru jde zpátky, vytáhne kufr, deset minut z něj v jednom záběru tahá bankovky a suší je, pak zabije vraha majitele kufru a cože ještě? No už ani nevím.

Dceru Krobota a Swinton hraje ve filmu dívka, která je ještě hnusnější než manželka Jacka Nicholsona ve filmu Shining. Scény s ní už jsou úplně nepochopitelné, třeba to, když ji Krobot odtáhne z práce, kde pracuje na krámě z důvodu, že když vytírá podlahu, tak jí muži civí na zadek... no... Chvíli jsem si myslel, že film je situován někdy do 19. století do jakési prapodivné frankofonní osady, ale např. v obchodě mají moderní elektronickou kasu na peníze, takže asi ne.

No každopádně mi nějak uniklo, o co v tom šlo. Nejsem odpůrce delších filmových záběrů, ba naopak, ale mělo by to asi být v rozumné míře, protože desetiminutová chůze po molu děj opravdu nikam neposouvá a člověku tak trochu uniká, proč to tam vůbec je...

VystavilDon Insalata v 15:04 0 komentářů  

Avatar?

Možná až naprší, uschne, zmodrá a vyjde na DVD. Díky nechci.

Update: 17.5.2010
Neuvěřitelné se stalo skutkem. Napršelo, uschlo, zmodralo a vyšlo na DVD a den předtím jsem přišel do poloprázdného IMAXu se na tu "nádheru" podívat.

Můj názor je veskrze takovýto - na barevné pohyblivé obrázky se můžu koukat kdekoliv. Třetí rozměr na plátně nepotřebuju, protože už sám život je ve 3D a jelikož ta legrace vznikla hlavně pro to, aby se zastavil pád návštěvnosti kina, tak nevím, co vymyslí příště, protože už jsou k mání už i 3D televize.

Chybí už opravdu jen čichové a hmatové vjemy, a pak se ubavíme už k smrti v huxleyovském stylu, jak by řekl Neil Postman.

Každopádně zpět k filmu. Hýbe se to pěkně, občas je to i 3D, ale polocitoval bych nejraději cimrmany - plytký děj, mátožnost postav a scénář psal asi nějaký autista. První záběr na megaptákodraka. Hm, tak sázka, že za půl hodiny na něm hrdina bude rajtovat. Za půl (až tři?) hodiny hrdina stojí před neřešitelným problémem... ejhle, vyřešil se tím, že rajtuje na megaptákodrakovi. Nevím, ekologický podtext, jsem tam nějak nenašel, asi ho tam chtěli kapitalisti v USA hledat. Pro mě to byla prvoplánová konina, na kterou všichni houfně chodili jen proto, že to je ve 3D a trvá to déle než hodinu v IMAXu.

Nejhorší na tom filmu asi je fakt, že bude i druhý, možná třetí... U těchto 3D kravin je totiž každý další díl levnější (recyklace modelů) a jelikož tenhle se jim vrátil mnohonásobně, bohužel budou i další díly modrých pak. Díky bohu, že beze mě.

VystavilDon Insalata v 11:19 0 komentářů