Pátá pečeť, Jiří David
15. března 2006
Když Jiří David rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem na velikých fotografiích ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali. A křičeli velikým hlasem: „Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?” Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bílá formule a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni.
Tak to jsem si trochu zaparafrázoval Zjevení Janovo, pokud internet nelže a je to opravdu Zjevení Janovo. Tak jako tak je asi jasné, proč zrovna bílá barva a proč zrovna pátá pečeť. Nu, jestli jsem na výstavě Dušana Šimánka nevěděl, o čem mám psát. Tak zde je to asi ještě horší. Nemám rád totiž výstavy, které přinášejí určitá poselství a tohle je zrovna jedna z nich, ačkoliv to poselství autor nechce jen tak někomu sdělit, ale je to – dle Davida – zakódováno mezi řádky a jen ten, kdo to poselství mezi řádky přečte, je jeho hoden. Hm.
Dejme tomu, že bych byl návštěvník, který neumí číst. Poselství Jiřího Davida, by tak mohlo jít tak akorát do háje, protože bych ho mezi těmi řádky nedovedl přečíst. Kdybych totiž neuměl číst, tak vidím jen na jedné stěně třináct bílých závodníků formule jedna (že by dvanáct apoštolů a Ježíš k tomu? A nebo taky ne...) A pak naproti sobě stejný soklík, na kterém by jednou byla pouze helma a na druhém jakási panna s nemluvnětem v podobě závodníka bez helmy. Těchto třináct závodníků by na sobě mělo jakési nápisy, které bych nepřečetl. A pak bych si asi jenom řekl: „Hm, třináct odporných fotek s bílou počítačovou formulí. A co jako má bejt?“
Bohužel jsem ale absolvoval povinnou školní docházku, tak jsem si mohl přečíst třináct různých teroristických skupin z třinácti koutů světa na třinácti stejných formulových závodnících, kteří se jen lišili umístěním helmy. V té helmě je určitě uloženo to nejdůležitější poselství celé výstavy a jen správný kryptolog dokáže rozluštit symboliku umístění helmy v prostoru. Bohužel kryptolog nejsem, tak mi to poselství s helmou uniklo... škoda, další ignorant, který nepochopil autorovu božskou myšlénku.
Ale jak je očividné ze stránek autora, je mu to asi ukradené, protože on sám to prý nechápe, cituji: „Podezřele méně a méně je pro mne podstatné, kdo a jak porozumí smyslu mých prací, a to včetně mne samého.“ S tímto alibistickým přístupem je tedy možné udělat jakoukoliv kravinu a pokaždé říct, že to znamená něco úplně jiného a máte vždycky pravdu. Bravo.
Co se ale Davidovi nedá upřít, je ten fakt, že i takový ignorant jmen, jako jsem já, si jeho jméno dokáže přisoudit k určitým uměleckým výstřelkům, jako byla trnová neonová koruna na Rudolfinu, neonové srdce na Hradě a uplakaní státníci potulující se ve Slovanském domě. Řekl bych, že David opět nezklamal a určitě je to opět kontroverzní výstava. Na jednu stranu je to zajímavé – jako ten nápad, ale na druhou stranu bych si to domu na zeď asi nedal. Přeci jen bych si musel koupit všech patnáct fotografií, protože tohle je jedno z těch děl, které se musí ukazovat jako celek, právě aby mohl případný čumil do sebe vtáhnout ono skryté poselství. Opravdu se mi jej nechce na této stránce odkrývat, protože bych zde musel blábolit o multimediální době, ve které žijeme, o vícero významech, o čtení kódů, o odcizení člověka kvůli mediím, které nám denně servírují sebevražedné fanatiky a kdesi cosi, kecy, cancy. Ne, do toho se mi opravdu nechce. Nevypadá to jako onen alibismus Jiřího Davida?
VystavilDon Insalata v 16:57
Štítky: Výstavy
Příspěvky
