The Tree of Life
20. července 2011
Těžko říct, jestli je to vůbec film, možná taková zpověď, vzpomínky na dětství, na to, jak se z dítěte stává muž, vliv rodičů - matky a otce, trochu schematické, kde matka syna učí lásce a milování všech kolem, kdežto otec říká, že bez ostrých loktů a sobeckosti to nikam nedotáhne... jednu z hlavních rolí ve filmu určitě hraje i Bůh (nikoliv doslovně ve stylu Morgana Freemana), ale spíše spirituálně...
To co je popsáno v odstavci výše, by se dalo popsat jako to, co má ve filmu děj, byť se toho moc neděje a rozhodně méně namluví. Bohužel film je pak také prokládán vcelku dlouhými pasážemi, jejichž smysl mi občas unikal... záběry na vesmír a záběry z mikroskopu bylo ještě to nejmenší.
- ZCIZOVACÍ VSUVKA -
Tady si člověk nemůže nevzpomenout na Men in Black, je pravda, že hodně nazoomovaný mikrokosmos občas připomíná záběry galaxií, takže možná naše galaxie je jenom kus soplu na kapesníku nějakých VĚTŠÍCH bytostí, některé jsou možná tak pošetilé, aby tu nechávaly stopy, které tu pak někteří uctívají jako bohy...
- KONEC VSUVKY -
Horší to však bylo u záběrů na nějaké dinosaury, velice špatně renderované (Jurský park z 90 let vypadal lépe, ba co dím, možná i Souboj titánů z 80.tek), kteří pobíhali v americké přírodě - když už dělám dinosaura, tak bych snad mohl zkusit i dobovou flóru, ne? Když na to nemám prachy, tak je možná lepší se na to vybodnout. No ono možná by bylo lepší si položit otázku, proč to tam vůbec v prvé řadě cpát...
U nejednoznačně interpretovaných děl můžete být buď schematický, tj. říct, že režisér je dement a ti, kteří jej adorují jsou stejně banda pozérů, kteří neví, oč běží a jen říkají to, co chce pseudo-intelektuální filmová klika slyšet, nebo se můžete snažit pochopit hlubší význam a je tu pak veliké riziko, že se veřejně ztrapníte, protože jste film třeba vůbec nepochopili, tudíž je to situace, kdy dement jste vy, nikoliv režisér. Vrcholem jsou pak díla, kdy samotní režiséři říkají, že vám rozhodně nebudou vysvětlovat, co tím mysleli, protože dílo jako takové bylo vyrobeno a sděleno a pokud k vám dílo nepromlouvá o sobě, tak si dodatečný komentář a vysvětlení stejně nezasloužíte.
Upřímně říkám, že smysl dinosaurů jsem ve filmu nijak nepochopil a na videu bych tyto záběry asi přetočil (podobně přetáčím opičáky ve filmu Vesmírné odysea). Jako celek to však nebylo vůbec špatné. Některé scény a záběry v sobě měly tolik kouzla a umění, až to praštělo. Zpomalené rozjívené děti pobíhající za vozem s nápisem DDT a hrající si v bílé mlze (možná druhý záběr na ceduli DDT pro blbce byl už nadbytečný), osamělý Sean Penn procházející v poušti zárubní (kdo četl heptalogii Temnou věž, tak to pro něj mají osamělé dveře na poušti další význam), atd.
Jinak nevím, jestli autor chtěl ukázat syrovou realitu 50. let, ale nevím proč, ale všichni otcové ve filmu mi přišli jako vyšinutí psychotici, a to nejen Brad Pitt vynucující si svou lásku pomalu násilím, tak i jejich sousedi, atd. Ale od Hanekeho Weisse Band určitě v mezilidských vztazích v rodině veliký pokrok... každopádně bez těch dinosaurů bych se na to možná někdy i podíval, záběry na vesmír a mikrosvět mi přišly alespoň pěkné, taková National Geographic vsuvka.
VystavilDon Insalata v 15:42
Štítky: film
0 komentářů:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
