I'm not there
6. května 2008
Když pominu fakt, že mě vždy překvapí, že Bob Dylan je stále naživu, tak co mě víc překvapilo, byl fakt, že tento film, který čerpá z mnoha různých aspektů Dylanova života, je snad tou nejlepší biografií, jakou jsem kdy viděl na filmovém plátně. A to hned z několika důvodů - šest různých herců v šesti různých příbězích navzájem prostříhaných ztvárnilo útržky Dylanova života.
Asi se budu opakovat, ale tenhle film definují zejména dvě slova - Cate Blanchett. Její verze Dylana - postava Jude Quinn - je prostě nejlepší. Dost tomu asi také napomáhá životní období, které Blanchett hraje - setkání s Beatles, Allenem Ginsbergem apod. Z dalších výkonů stojí za to vyzdvihnout Christiana Balea a Heatha Ledgera, jehož je tento (bohužel) jeden z posledních filmů.
Naopak jako urputná nuda působí Richard Gere, ale to není ani tak jeho výkonem, jako příběhem, který zde hraje. Prostě chudák Gere si odnesl tu největší nudu, a tak asi nikdo nebude mít rád jeho část.
Kdosi někde psal, že tenhle film si nedokážete vychutnat bez detailních znalostí z Dylanova života a hudby. Obávám se tomu protiřečit. Osobně se mi od Dylana líbí pouze tyto písně v tomto pořadí: 1) Like a Rolling Stone 2) Mr. Tambourine Man a 3) Just Like a Woman a tím to prostě hasne. A že bych znal detailně životní osudy Dylana? (to těžko, když mě vždy překvapí, že tento člověk je stále naživu). Prostě na tenhle film se dobře dívá i když o Dylanovi víte prdlačky...
VystavilDon Insalata v 10:05
Štítky: film
Příspěvky
