Největší z Čechů
16. září 2010
Jakýsi "velký umělec", režisér, nedostane grant na svůj film a nemůže jej tak natočit - ironií je, že přesedu Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie si zde vystřihne Jan Hřebejk, který určitě nemá se sháněním peněz na své filmy (které mi přijdou, že kvalitativně od Pelíšků upadají a poslední dva tři opusy jsem už ani neviděl...) problémy.
V mizerné situaci se jeho producentce ozve Agentura Dobrý den a chce po umělci ověnčeném cenami natočit film, který vykreslí české kuriozní rekordmany do hloubky, nikoliv jako blbce...
Čtyřčlenný tým - kameraman alkoholik, producentka, režisér a zvukařka se tak vydají na jakousi road-movie po českých rekordmanech, které natáčejí. Vystupují tak zde skuteční rekordmani, čeští herci, kteří rekordmany hrají a žánrově je to nejblíže mocku-ment (nejlepší mockument všech dob jest asi Spinal Tap). Nutno říct, že herci mi přišli daleko lepší a scény s nimi byly opravdu kouzelné - Myšička jako sběratel čtyřlístků byl asi vrcholem filmu, Taclík jako skinhead, který nejrychleji vypije pivo pod vodou také docela ušel.
Zdali se Režisérovi podaří, aby rekordmany nevykreslil jako blbce, ví bůh, protože člověk se většinu filmu směje, a to právě jim... Ale zajímavé je sledovat i životní příběhy a osudy hlavní čtveřice. Sem tam se mihne i česká herecká superstar jako třeba Aňa Geislerová - scéna s ní v hotelu patřila také k těm lepším momentům.
Nemám moc rád sousloví jako "inteligentní komedie", ale tahle by si ji určitě zasloužila. Pokud nebudete čekat humor, při kterém si Pavel Liška šlape na jazyk jako idiot, nebo Genzera se Suchánkem, tak se budete skvěle bavit. Film se totiž vůbec jako komedie netváří a přesně i z tohoto důvodu jsem si užíval sledování filmu This is Spinal Tap.).
VystavilDon Insalata v 15:46 0 komentářů
Štítky: film
Boondock Saints
12. srpna 2010
Když pomineme fakt, že film natočil archetypální loser Troy Duffy (natočil jen tento film, který byl v kině jen sedm dní a kvůli blbému kontraktu nevydělal ani dolar z 50 milionů za prodej videonosičů) a se svou hudební skupinou vydal jedno CD, kterého se prodalo méně než 700 kusů.
Na druhou stranu Boondock Saints je totálně ujetá mafiánská střílečka. Bratři MacManusové se na den svatého Patrika postaví za majitele hospody a zbijí tři ruské pěšáky. Druhý den je naprosto náhodně zabijí v potyčce a stanou se přes noc hrdiny. Následuje totální vyvražďovačka všech "zlých" mafiánů... ať už se jedná o ruskou, či italskou mafii. Zní to idiotsky, ale řada scén byla opravdu vtipná... například vyvraždění celého hotelového pokoje díky lanu a hlášky typu: "Uděláme to jako ve filmu". Vražda domácího mazlíčka jejich kamaráda Rocca připomíná Tarantina a ono celé se to nese tak trochu v tarantinovském duchu.
Co však film pozvedá ještě trochu výše je právě Willem Dafoe. Hraje zde detektiva, který vyšetřuje všechny vraždy bratrů MacManusových. Je milovníkem opery, neustále si dělá vtípky na domnělou homosexualitu svých kolegů, přičemž je sám homosexuál, ale jaksi na "zapřenou". Scéna, kdy se k němu v posteli přitulí jeho milenec a on jej odbyde slovy: "Co blbneš, seš snad teplouš?", přesně popisuje jeho vztah k sobě a k tomu, kdo je.
Mohl tak žít kult netradičního filmu z roku 1999, ve kterém i policista zjistí, že vražda mafiánů je vlastně fajn... avšak... Duffy o deset let později natočil druhý díl. Dalo by se říct, že vše, co bylo na prvním díle vtipné, zmizelo a je to jen jakýsi pokus o oživení kultu, či jinou podstatně horší kopii téhož. Předně Dafoe si ve filmu zahraje jen malou roličku na konci filmu, která má snad přislíbit příchod třetího dílu (o čemž pochybuji, protože druhý díl byl opravdu marný).
Navíc se z filmu stala víceméně bezduchá střílečka - což první díl byl také, ale aspoň trochu chytrá - vraždy se děly tak trochu "omylem" a "náhodou". Jestli si nechcete zkazit dojem z prvního dílu, tak se na ten druhý rozhodně za žádnou cenu nedívejte.
VystavilDon Insalata v 11:25 0 komentářů
Štítky: film
Kuky se vrací, dospělý divák zvrací
25. června 2010
Předně musím říct, že jakékoliv infantilnosti mi nejsou cizí, takže pokud by byl Kuky kvalitní film, neměl bych nic proti němu.
Nebýt ve filmu kvalitního dabingu českých herců - předně Zdeňka Svěráka, Jiřího Macháčka nebo Petra Čtvrtníčka, nedalo by se na film asi dívat ani minutu. Chápu, že film je cílen na dítě, ale zahraniční produkce dokáží natočit takový film u kterého se baví nejenom děti, ale i jejich rodiče. Jakýsi pokus o tuto souhru cílových skupin film zaznamenal - a to v případě, kdy Kuky vyruší "souložíci" vážky a postavička namluvená Z. Svěrákem říká, že spojená zvířátka spolu tentonoc a poté spolu vidí dva ptáčky, Kuky se bojí je vyrušit Zdeněk Svěrák říká cosi ve stylu, že jakmile se někomu narodí mládě, tak už si jen tak nevrzne.
Bohužel to bylo asi tak jediné, kde se měl dle autorů zasmát i dospělý doprovod dětí. Dost bída, co?
Pokud si vezmeme děj, žádný není. Kuky se totiž "vrací" - tudíž je to vlastně taková road-movie, kdy pouze reaguje na to, co se mu stane v přesunu z bodu A do bodu B. Nutno dodat, že Svěrákova předchozí road-movie Jízda je daleko, daleko lepší.
No a nyní, ať film jenom nehaníme. Po vizuálním zpracování je film vynikající. Kuky je setsakramentsky roztomilý, stejně tak jako jeho plyšoví kamarádi z postýlky. Naproti tomu postavičky, které žijí v lese, vypadají přírodně a zpracovány jsou také skvěle. Zde to však vypadá, že jediné zásluhy a pozitiva filmu nepatří Svěrákovi, ale výtvarníkovi Jakubovi Dvorskému, který mj. udělal skvělou hru Machinarium.
VystavilDon Insalata v 14:40 2 komentářů
Štítky: film
Český mír
8. května 2010
Dvojice Remunda a Klusák natočili další celovečerní dokument. Tento má podtitul "dokumentární komedie" o radaru. Ačkoliv jsem během událostí byl spíše na straně těch, kteří radar nepovažovali až zas za takový problém, aby se kvůli němu přivazovali v lese ke stromu, dokument se mi hodně líbil i přes to, že autoři, ačkoliv se snaží o vyrovnanost, stojí způsobem natočení díla spíše na straně odpůrců radaru.
A proč je to komedie? Já osobně jsem se místy docela nasmál. Chápu, že někteří nedokáží vydržet zírat na náš "obyčejný lid" (o definici, kdo to je, raději necháme se přít politology a Jirku Paroubka), který vykřikuje "Ami go home" a proti radaru protestuje na základě americké telenovely, kterou vidí na TV Nova. Na druhou stranu jsou zde vidět ony nůžky, které jsou právě mezi lidem a mezi politickými elitami. A osobně já dávám za pravdu Jirousovi Magorovi, že tento národ nemůže o radaru rozhodovat v referendu, protože je z 80 % blbej jak hovno (Magorova citace z filmu).
Ona vůbec ta scéna s Magorem, patřila k tomu nejlepšímu, a to z dvou důvodů. Pokud budeme brát pouze komično - opilý Magor urážející kohokoliv a s přehnaným patosem klečící vyzývá odpůrce radaru, aby raději jako on poklekli a prosili Američany, aby tady tu základnu postavili. Na druhou stranu scéna byla i velmi tragická. Deziluze a zoufalost člověka, který za komunismu strávil několik let v kriminále jako politický vězeň, který je najednou konfrontován s mladými levičáky, kteří mají dle Magora najednou právo kritizovat všechno včetně demokracie, místo aby byli šťastní, že zde tu demokracii konečně po 40 letech diktatury mají (navíc u většiny asi bez osobní zkušenosti totality, pokud nepočítáme pár let dětství). Nejhorší na tom asi je, že během této scény se kino otřásalo asi největším smíchem, přitom to na jednu stranu bylo tak smutné...
Co se týče vtipnosti, tak nejvíce si autoři utahují ze zastánců radaru. Ačkoliv by určitě mohli kritizovat i ten druhý tábor, jsou zde odpůrci radaru zvěčněni již trochu více lichotivě. Asi nejlepší postavou byl obyvatel obce Trokavec pan Houška, který filmu dodal opravdu notnou dávku komičnosti - scéna kdy mluví o vraždění amerických vojáků, kteří kam přijdou, teče krev a jeho monolog je přerušován momenty, kdy odněkud vyletí bažant a on jej velkou kulovnicí společně s dalšími dvaceti myslivci vraždí obrovskou kanonádou, patří opravdu k tomu absurdnějšímu ve filmu.
Další linií je i postup starosty obce Trokavec z lokálního ne-politika v důchodu, který každým dalším mítingem odpůrců radaru roste jako politik až se probojuje na kandidátku ČSSD, za kterou je také zvolen do zastupitelstva. Takového starostlivého starostu asi obci závidí každý. Divák může jen doufat, že starostu Neorala moc nakonec nezkorumpuje jako všechny ostatní, kteří do politiky šli plní ideálů.
VystavilDon Insalata v 12:05 0 komentářů
Štítky: film
A Single Man
Nooo, jedno se filmu musí nechat určitě, a to, že většina pánských hrdinů vypadá, jako by vypadla z módního mola. Scény jsou stylizované způsobem, že máte pocit, že si s každým záběrem Ford opravdu vyhrál... ba co víc, film se odehrává v 60. letech, což je myslím doba, ke které se teď hodně vracíme jak v designu, tak v oblékání.
Děj by se dal shrnout do jedné věty - když si něco hodně přejeme, tak se také může stát, že se nám sen splní... Hlavní hrdina (Colin Firth, kterého asi známe spíše jako Darcyho z Bridget Jones) je profesorem angličtiny a těžce se vyrovnává s tragickou smrtí svého přítele. (Ano, téměř všichni muži, kteří se ve filmu vyskytují jsou krásní, často spoře odění a hlavně homosexuální.) Firth se rozhodne, že život, byť trávený v přepychovém domě a mercedesu, nemá bez svého milovaného, se kterým žil 16 let, smysl. Koupí si tedy náboje do své zbraně, připraví si všechny dokumenty úhledně na stůl, napíše dopisy na rozloučenou, naposledy zapaří s ženou, která ho milovala a on s ní dokonce i kdysi dávno spal, i přesto, že miluje muže a rozhodne se to vše ukončit.
Scéna, kdy pobíhá po bytě s pistolí v puse a snaží se najít místo, kde by nadělal nejmenší svinčík, byla trošku morbidní, ale částečně i trochu černě humorná.
Bohužel do jeho plánů vejde jeho student, mladý krasavec, který vypadá, že mu právě před chvílí skončila módní přehlídka. K ničemu mezi nimi sice nedojde, ale když jej sleduje spícího a polonahého na svém kanapi, zjistí, že život asi přece jen ještě má smysl. Hrdina pak řekne cosi, že ten moment, byl jeden z mála, kdy mu přišlo, že "prohlédl" (stal se vidoucím, řekl by asi poeta) a smysl života mu přišel trochu jasnější a on se zdál býti trochu šťastnějším.
Když si tak zasněně leží na své posteli, a přemítá o nesmrtelnosti chrousta, tak ale dostává infarkt a zajisté umírá... Trošku nečekaný konec, ale hrdinovi se dostává to, po čem toužil, ačkoliv by to již nyní asi nechtěl... smrt. Fin.
VystavilDon Insalata v 10:16 0 komentářů
Štítky: film
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
