Four perspectives of Anton Corbijn (Petrohrad)
17. března 2008
No jediný co můžu říct o výstavě Antona Corbijna (byl jsem tam s Holanďankama, takže se to vyslovuje korbejn), která se konala v Petrohradě, je – KONEČNĚ!!! Na tuhle výstavu jsem chtěl zajít už tolik let, že to snad není ani možný a neuvěřitelné se stalo skutkem, světe div se, až v Petrohradě. Když pominu typickou ruskou pohostinnost, kde na studentskou kartičku, která není v azbuce, dostanete studentskou slevu, jež slove VELKÝ KULOVÝ – prostě jsi z ciziny, tak hezky plnou cenu 300 rublů (nakonec jsem ukecal nějakej páreček ruskej, ať nám koupěj zlevněný lístky po 200 rublech na svoje kartičky – kluk mi dával lístky s úsměvem a větou „Welcome to Russia, and please do not speak english at all before the lady who checks the tickets.“)
Nejlepší byly samozřejmě velkoformátový fotky, které visely po stranách galerie na zdích a před nimiž byla metr od zdi na zemi tlustá bílá čára a tady neměli hlídače, ale čárovýho rozhodčího, protože jakmile jste udělali přešlap, tak ta babizna začala něco ječet, ať se hezky pakujete za bílou čáru a obdivujete se fotkám Björk, Bona, Johnny Deppa, Clinta Eastwooda a mnoha jiným z uctivé vzdálenosti. Pak tam byl cyklus fotek, kdy se Corbijn naaranžoval jako hudební hvězdy, které fotí a dělal pak autoportréty. Uprostřed galerie bylo pak spousty menších panelů plných fotek (ha!, žádný fotografie, prostě fotky ;o) menšího formátu (u těchto maloformátových nebyla ani čára na zemi, takže si je asi Rusové cenili méně, haha).
Nejlepší moment asi byl, když tam byla fotografie Chrise Cunninghama, na které byl namaskovanej jako Rubber Johnny a já říkám „Ty vole, to je největší hustomasér, dělá ty nejlepší videoklipy na světě“ (tady je Rubber Johnny) a odpověď, kterou jsem dostal byla: „A to on opravdu takhle vypadá?“) Tak to mě fakt pobavilo, haha. By mě zajímalo, kdyby vypadal jako tenhle cápek v 4:21, tak se zeptaj taky??
No tak abych to uzavřel, bylo to super a hodnotím jako největší zážitek v Petrohradě (co se kulturního vyžití týká, protože v Hermitáži, jsem si prohlédnul jen da Vinciho, Caravaggiova Loutnistu a pak jsme měli čas 15 minut na impresionismus a kubismus… protože jsme měli jen 1,5 hodiny a z toho hodinu tak plkal průvodce o těch pokojích zimního paláce, namísto aby nám ukázal nějaký dobrý obrazy…).
A tenhle týden do Helsinek na NAN GOLDIN!!! ;o)
VystavilDon Insalata v 17:21 0 komentářů
Štítky: Výstavy
Příspěvky
